Popis
Palazzo Emilei Forti, zvaný také Palazzo Forti, je velký palác v historickém centru Verony. Má novoklasicistní průčelí s dvojitým vchodem a uvnitř ukrývá středověké křídlo a římskou ulici: během pár kroků projdete dvěma tisíci lety Verony.
Průčelí pochází z pozdního 18. století a navrhl ho Ignazio Pellegrini. Dva stejné oblouky s rustikovým bosováním a dórskými sloupy tvoří monumentální portál, který má zapůsobit na každého, kdo jde úzkou uličkou.
Uvnitř je Ezzelinova lodžie, nejlépe zachovaná středověká část: trojitá arkáda přes celou hloubku budovy. Nad ní jsou vidět tři velká zazděná okna.
Na nádvoří vytváří namalovaná falešná krajina v novogotickém stylu z poloviny 19. století iluzi perspektivy. Uvnitř jsou zdobené sály a komůrky, v jednom sále s freskovým krbem.
Tohle je detail, který si nesmíte nechat ujít, pokud máte rádi archeologii. Pod palácem odkryly vykopávky z osmdesátých let dlážděnou římskou ulici z 1. století př. n. l. a zbytky domu (domus) z 1. století.
Středověký palác snad postavili Castelbarcové v prvních desetiletích 13. století. V letech 1249 až 1254 ho jako sídlo používal tyran Ezzelino III. da Romano. Od roku 1458 patřil rodu Emilei, který přišel z Brescie.
V roce 1797 tu Napoleon zřídil své velitelství. Hrabě Francesco Emilei, nepřátelský k Francouzům, se však zúčastnil veronských Velikonoc: byl popraven a palác vyplundrován.
V roce 1849 dal Pietro Emilei palác k dispozici polnímu maršálovi Radeckému. Poté ho koupil obchodník Israele Forti a v roce 1935 ho Achille Forti odkázal obci i se svými uměleckými sbírkami.
Od roku 1938 palác hostil Galerii moderního umění a v přízemí Muzeum Risorgimenta. Výstavy Paula Klee (1992) a Vasilije Kandinského (1993) ho proslavily. Galerie se později přestěhovala do Palazzo della Ragione.
Průčelí pochází z pozdního 18. století a navrhl ho Ignazio Pellegrini. Dva stejné oblouky s rustikovým bosováním a dórskými sloupy tvoří monumentální portál, který má zapůsobit na každého, kdo jde úzkou uličkou.
Uvnitř je Ezzelinova lodžie, nejlépe zachovaná středověká část: trojitá arkáda přes celou hloubku budovy. Nad ní jsou vidět tři velká zazděná okna.
Na nádvoří vytváří namalovaná falešná krajina v novogotickém stylu z poloviny 19. století iluzi perspektivy. Uvnitř jsou zdobené sály a komůrky, v jednom sále s freskovým krbem.
Tohle je detail, který si nesmíte nechat ujít, pokud máte rádi archeologii. Pod palácem odkryly vykopávky z osmdesátých let dlážděnou římskou ulici z 1. století př. n. l. a zbytky domu (domus) z 1. století.
Středověký palác snad postavili Castelbarcové v prvních desetiletích 13. století. V letech 1249 až 1254 ho jako sídlo používal tyran Ezzelino III. da Romano. Od roku 1458 patřil rodu Emilei, který přišel z Brescie.
V roce 1797 tu Napoleon zřídil své velitelství. Hrabě Francesco Emilei, nepřátelský k Francouzům, se však zúčastnil veronských Velikonoc: byl popraven a palác vyplundrován.
V roce 1849 dal Pietro Emilei palác k dispozici polnímu maršálovi Radeckému. Poté ho koupil obchodník Israele Forti a v roce 1935 ho Achille Forti odkázal obci i se svými uměleckými sbírkami.
Od roku 1938 palác hostil Galerii moderního umění a v přízemí Muzeum Risorgimenta. Výstavy Paula Klee (1992) a Vasilije Kandinského (1993) ho proslavily. Galerie se později přestěhovala do Palazzo della Ragione.